Přihlášení / Registrace
Rubriky
Archiv

Author Archive

Dýně v kuchyni

Sezóna dýní je tu a s ní i ochutnávání různých dobrot, které je možné z dýní vyčarovat. Dýně hokkaido, máslová i muškátová. Všechny dnes seženete téměř v každém supermarketu. Výhodou je, že během sezóny jsou dýně i cenově dostupné a tak si je můžeme vychutnat plnými doušky.

 

Dýně je univerzální zelenina, která má v kuchyni velmi široké využití. Můžeme z ní udělat polévku, omáčku, opéct ji v troubě, zavařit jako kompot nebo použít do sladkého koláče. Velmi dobrá je pečená společně s brambory, batáty a mrkví. K dýni se hodí provensálské koření, muškátový oříšek, pepř i sladká paprika. Je už jen na vás, jak si pečenou dýni ochutíte. Nezapomeňte ale vždy přidat trochu oleje, který zabrání, aby se dýně připálila a navíc jí dodá výbornou chuť.

 

Dýně má specifickou nezaměnitelnou chuť. Je nasládlá a připomíná batáty, neboli sladké brambory. Semínka uvnitř dýně jsou také jedlá a obsahují spoustu cenných látek. Mají v sobě hodně zinku, vitaminy skupiny B, betakaroten a draslík. Jsou ideální pro lidi, kteří trpí na vysoký krevní tlak nebo onemocnění srdce. Výborně chutná dýňová polévka posypaná dýňovými semínky a pokapaná trochou dýňového oleje.

 

Látky obsažené v dýni na sebe vážou toxiny a tuky. Dýně obsahují také vápník, který je důležitý pro správný vývoj kostí a zubů. To ocení nejen dospělí, ale také malé děti, které vápník potřebují ve větší míře. Dýně dále obsahuje vitamin C, který je potřebný pro podporu imunity, aby se naše tělo mohlo lépe bránit proti infekcím a virům. To je zejména na podzim a v zimě velmi důležité. Dále v dýni najdeme i betakaroten, který je důležitý pro zdravou pleť, buňky a oči. Co se týče minerálů, dýně obsahuje draslík, fosfor, železo, zinek, síru a hořčík.

 

Dýni před použitím není třeba loupat. Slupka při tepelné úpravě změkne a chutná velmi dobře. Jen je důležité ji rozpůlit a vydlabat z ní semínka a dužinu. Dýně je upečená/uvařená během pár minut. Není třeba jí vařit dlouho, pak bude převařená a nebude tak dobře chutnat. Dýně je dobrá i v bramborové kaši a chutnat bude i malým dětem jako přesnídávka. Navíc na dýni nejsou časté alergické reakce, takže je to velmi dobrá volba, pokud chcete svému dítěti uvařit domácí přesnídávku.

Švestky

Pokud si rádi dopřáváte chutné ovoce, které navíc obsahuje velké množství živin, určitě máte rádi i švestky. Ty jsou zvláště během jejich sezóny tou nejlepší variantou, jak získat důležité vitaminy a minerály pro své tělo. Navíc mají i široké využití v kuchyni. Můžeme z nich udělat koláč, plněné knedlíky nebo je zavařit jako kompot nebo z nich vyrobit marmeládu.

 

Švestky jsou právě na podzim tím nejlepším způsobem, jak do sebe dostat vitaminy a minerály. Jedná se hlavně o vitamin C, E a vitaminy skupiny B. Z minerálů to pak je hořčík, fosfor, draslík, železo, vápník, síra a zinek. Švestky jsou bohaté i na vlákninu, vodu, třísloviny a organické kyseliny. Tyto plody mají blahodárné účinky při revmatismu, dně, nemocech ledvin a krevního oběhu. Pomáhají chránit srdce, cévy a snižují hladinu cholesterolu. Velmi mohou pomoci při problémech se zácpou. A to zvlášť, pokud si dáte švestkový kompot, povidla, anebo sušené švestky namočené ve vodě. Pomoci v tomto případě může i třídenní kúra. Stačí během tří dnů konzumovat pouze švestky a nic jiného. Je možné je jíst sušené, syrové, kompotované a to v jakémkoliv množství. K tomu je důležité během dne vypít 2, 5 l vody.

 

Švestky jsou velkým parťákem při bolestech kloubů. Pomáhají vyplavovat kyselinu močovou a tím působí proti dně. Pokud je to možné, je dobré jíst denně 1 – 2 čerstvé švestky nebo vypít 2 sklenky švestkové šťávy. Švestky jsou prospěšné i při onemocnění ledvin nebo srdce. Hořčík, vitamin E a draslík chrání tělo před arteriosklerózou a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Často se využívají i švestkové pecky, kterými se plní zahřívací polštářky. Můžeme si je vyrobit i sami doma. Stačí dobře umyté a vyčištěné švestkové pecky naplnit do bavlněného nebo lněného povlaku na polštář a zašít. Polštář na chvilku vložte do rozehřáté trouby a poté použijte na některou část těla, kterou potřebujete nahřát. Polštářek skvěle pomáhá při břišních kolikách miminek a malých dětí.

 

K čemu jsou švestky dobré?

  • Pomáhají hubnout
  • Odvodňují
  • Blahodárné při revmatismu, ledvinových a jaterních onemocněních
  • Zbavují zácpy
  • Působí preventivně proti infarktu a rakovině
  • Posilují srdce
  • Zlepšují imunitní systém
  • Zocelují nervový systém a zvyšují odolnost vůči stresu
  • Pomáhají při neklidu
  • Posilují buňky

Ostružiny

Ostružiny jsou výborným zdrojem vitaminů a minerálů. Společně s dalším drobným ovocem, jako jsou maliny, borůvky, jahody a rybíz, nás v létě zásobují maximem cenných látek, které naše tělo potřebuje nejen v zimě, ale i v teplých měsících. Co všechno ostružiny obsahují a v čem nám mohou pomoci?

 

Ostružiny zlepšují imunitu, pomohou zhubnout a dokonce nás mohou i zbavit nervozity. Tento poklad roste zejména na okrajích lesů, kde je dostatek sluníčka. Spousta zahrádkářů si ale ostružiník pěstuje na svých zahrádkách, protože je velmi jednoduchý na pěstování i na množení. Ostružiny obsahují spoustu vitamin C, vitamin A, vitamin E, vitamin K a vitaminy skupiny B. Céčko je důležité pro naši imunitu zejména v obdobích chřipek a nachlazení. Karoten je zase důležitý pro sliznice, pleť i zrak. Dále obsahují ostružiny také draslík, hořčík, fosfor, zinek, vápník, železo, selen a sodík. Ostružiny obsahují spoustu vody, vlákniny, sacharidy, trochu tuku a omega 3 a omega 6 mastné kyseliny.

 

Ostružiny podporují celý imunitní systém, chrání buňky před volnými radikály a působí protizánětlivě. To je skvělé zejména, pokud jste nachlazení nebo trpíte zánětem dásní. Ostružiny působí preventivně proti zánětům močových cest i žaludku a mají také skvělé účinky, co se týče prevence rakoviny. Toto drobné ovoce podporuje trávení, má detoxikační účinky, zrychluje metabolismus, odstraňuje problémy se zácpou, snižuje cholesterol i vysoký krevní tlak. Konzumací ostružin uklidníte nervový systém a snížíte neblahé účinky stresu. Také si zajistíte prevenci kardiovaskulárních onemocnění, anémie a osteoporózy. Navíc pročistíte krev, podpoříte pevnost kostní tkáně a vyléčíte kožní onemocnění. Ostružiny si mohou bez výčitek dopřát i ti, kteří hubnou. Ve 100 gramech ostružin se nachází pouze 41 kcal. Pro hubnoucí jsou vhodné ostružiny zejména proto, že zrychlují metabolismus a celé trávení, odstraňují toxické látky, zbavují přebytečného tuku a jsou velmi chutné. Jsou skvělou svačinkou plnou vitaminů a minerálů. Výborný je i čaj ze sušených lístků ostružin. Nejen, že je velice chutný, ale také působí protizánětlivě a odstraňuje trávicí problémy. Stačí 1 lžičku sušených listů zalít 2, 5 dcl vroucí vody a nechat 10 – 12 minut louhovat. Poté stačí čaj scedit a můžeme teplý popíjet. Tento čaj si dávejte 2x – 3x za den zejména, pokud vás trápí průjem nebo jiné zažívací problémy.

Paprika a její zdravotní účinky

Paprika patří do našeho jídelníčku už mnoho let. Do Evropy se dostaly díky Kryštofu Kolumbovi. Velmi oblíbené jsou v Americe, v Maďarsku a u nás v České republice. Můžeme je jíst syrové jako součást zeleninového salátu nebo je přidat do leča, zeleninových a masových směsí nebo je naplnit mletým masem a dát zapéct. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv recept, určitě vám bude chutnat.

 

Papriky dodají jídlu nejen chuť, ale i barevnost. Dříve se papriky pěstovaly především v tropech, ale dnes se jim daří téměř všude. U nás se jim skvěle daří ve sklenících. Paprika obsahuje více než 90 % vody, hodně vlákniny, vitaminů a minerálů. Naopak má minimum tuku, sacharidů a kalorií. Každá paprika obsahuje kapsaicin. Tato látka určuje, jak moc bude paprika pálit. Zvonovité papriky (nejčastěji mívají barvu žlutou, oranžovou, červenou nebo zelenou) mají chuť sladkou, i přesto, že trochu kapsaicinu obsahují. Nejvíce kapsaicinu obsahují chilli papričky Habanero, Jalapeňo a Naga.

 

Druhy paprik:

Obsahují velké množství betakarotenu, který pozitivně působí na pleť, chrání ji při slunění a zabraňuje stárnutí pleti. Červená paprika obsahuje také rutin, který chrání cévy před kornatěním a udržuje je pružné. Najdeme v nich také zinek, který působí blahodárně na vlasy, svaly a nehty.

  • Žluté papriky

Jsou zdrojem vitaminu E, zeaxanthinu a luteinu. Tyto látky chrání imunitu před poškozením volnými radikál. Snižují tak riziko vzniku civilizačních onemocnění a šedého zákalu.

  • Zelené papriky

Obsahují kyselinu listovou, která je vhodná zejména pro těhotné ženy. Působí totiž pozitivně na vývoj nervové soustavy dítěte. Podporují krvetvorbu, zlepšují psychickou pohodu a zpomalují stárnutí organismu.

 

Kapsaicin v paprikách je výborný k hubnutí. Jeho konzumace tělo zahřívá a to pak vydává mnohem více energie. Kapsaicin navíc podporuje trávení a urychluje metabolismus. Papriky vám budou chutnat syrové i povařené, dušené nebo zapečené.

Vodní meloun

Melouny skýtají skvělé osvěžení zejména v horkých letních dnech. Existuje spousta různých odrůd, které se liší nejen svou barvou, tvarem a velikostí, ale také svou chutí. Nejoblíbenějším melounem u nás je stále meloun vodní s červenou sladkou dužinou. Vodní meloun může vážit až 15 kg, ale u nás v obchodech narazíte na melouny o maximální váze 5 kg.

 

Dužina vodního melounu je růžová až červená. Vevnitř dužiny se nachází typická černá semínka. Existuje i odrůda Bouquet, která semena nemá. Melouny se pěstují speciálním postupem a nejsou geneticky modifikované. Meloun obsahuje až 91 % vody a je tak skvělým pomocníkem v boji s nadbytečnými kilogramy. Ve 100 g dužiny je pouze 30 kcal. Cukr, který se v melounu nachází, je v podobě fruktózy. Dodá nám tak okamžitou energii. V melounu najdeme vitamin C, provitamin A, vitamin B1, B2, B6, draslík a malé množství sodíku.

 

Meloun díky velkému množství vody dokáže perfektně zavodnit celý náš organismus. Díky draslíku je také močopudný, takže vám po něm nehrozí otoky. Využívá se při ledvinových onemocněních, protože pomáhá stabilizovat hladinu vody a soli v organismu. Vláknina, kterou meloun také obsahuje, zase udržuje trávicí systém ve správném chodu. Meloun je mírně projímavý, a tak díky jeho konzumaci můžete předejít nebo se zbavit zácpy. Americké studie našly látku zvanou citrulin, která působí velmi pozitivně na erekci. Účinky se samozřejmě zvyšují při pravidelné konzumaci této zeleniny. Nejvíce citrulinu najdeme ve slupce a v bílé části dužiny. Meloun můžeme použít i zevně. Pokud se na sluníčku nepříjemně spálíme, dužina melounu nám pomůže pokožku zklidnit, a to díky vitaminu C a provitaminu A.

 

Jak nejlépe vybrat dobrý meloun? Vybírat bychom měli takové melouny, které váží 2 – 3 kg. Meloun vezměte do ruky a zatlačte dlaněmi. Pokud vydá vrzavý zvuk, je zralý. Dále na meloun poklepte. Pokud vydává dutý tón, je to další indikátor toho, že je zralý. Zralé melouny mají také suchou stopku. Pokud chcete meloun sladší, vybírejte ty dovezené z Řecka. Méně sladké jsou melouny ze Slovenska a Maďarka.

 

Květák

Květák je velmi oblíbenou košťálovou zeleninou. Společně s brokolicí a zelím patří k brukvovité zelenině. Ze všech tří je ale nejoblíbenější. Obsahuje spoustu vitaminů a minerálů, a to z něj dělá skvělou potravinou plnou cenných látek. Hodí se i v případě, že hubnete, potřebujete se zbavit zácpy nebo vás trápí střevní zánět.

 

Co se týče pěstování, patří květák mezi náročnější zeleninu. Potřebuje čerstvě hnojenou půdu, velké množství vody a to zejména při nasazování růžic před sklizní. Potřebuje slunné místo a k vysazení použít netkanou textilii. Ta ho ochrání před škůdci a výkyvy teplot. Existuje několik druhů květáku, které se liší raností výsady, odolností proti chorobám, barvou i tvarem růžice. Tato zelenina se pěstovala už v době před naším letopočtem na středním východě. Později se dostal do Evropy až k nám. V Čechách se pěstují od 18. století. Naše druhy květáku se v obchodech prodávají od června až do listopadu. Pří nákupu je třeba dbát na to, aby byl květák pevný, pěkně bílý a listy nebyly povadlé. Pokud je květák dlouho skladován, zežloutne nebo zšedne. Čerstvý květák vám v lednici vydrží asi 10 dnů.

 

Někteří lidé mohou být náchylní k trávení květáku a trápí je nadýmání. To se dá snížit přidáním bylinek, jako je kmín, koriandr nebo česnek. Doporučuje se i fenykl a bobkový list, protože toto koření zase podporuje trávení. Květák obsahuje vitaminy skupiny B (B1, B2, B5, B6, B9 a B12). Dále pak vitamin C, vitamin K, draslík, zinek, hořčík, vápník, měď, jód, mangan, síru a železo. V neposlední řadě pak aminokyseliny, vlákninu, bílkoviny a sacharidy. Je vhodný pro diabetiky, prospívá pokožce, sliznicím, kostem i nehtům. Je výborný pro zdravé klouby a růst vlasů. Dokonce má také protisklerotické účinky! Bohužel se ale příliš nedoporučuje při dně a zánětech jater či žlučníku.

 

K čemu je květák dobrý?

  • Zlepšuje imunitu
  • Podporuje tvorbu krve
  • Zlepšuje růst buněk a jejich obnovu
  • Tlumí záněty
  • Je blahodárný na klouby
  • Pomáhá předcházet nemocem tlustého střeva
  • Zlepšuje ledvinové problémy

Klíčky

Klíčky, ať už obilné nebo luštěninové, jsou výborným doplňkem naší běžné každodenní stravy. Obsahují velké množství vitaminů a minerálů a každé jídlo dokážou pěkně zpestřit. Semínka si můžete navíc bez problémů naklíčit sami doma. A pokud se vám do toho nechce, tak klíčky seženete v každém větším supermarketu.

 

Ke klíčení můžete vyzkoušet různé druhy semen. Jakmile semena spustí aktivaci enzymů, začnou uvolňovat klíčky. Důležitá je k tomu voda a také dostatečná vlhkost. To stačí k tomu, aby vám vyrašil klíček plný enzymů, vitaminů, minerálů a antioxidantů. Klíčky obsahují vysoké množství vitaminu E, provitamin A, vitaminu C a někdy i vitaminů skupiny B. Všechny tyto látky jsou pro naše tělo důležité zejména po zimě, kdy nám chybí živiny. Mezi další látky, které klíčky obsahují, patří vláknina (rozpustná i nerozpustná), chlorofyl, vápník, železo, zinek, hořčík, draslík a selen. A k čemu všemu jsou tyto látky dobré?

 

  • Chlorofyl čistí krev, zabraňuje množení špatných bakterií a pomáhá vylučovat odpadní látky z těla. Chlorofyl aktivuje enzymy a působí proti zánětům. Doporučuje se zejména diabetikům, lidem s roztroušenou sklerózou a také všem, kteří trpí autoimunitním onemocněním štítné žlázy nebo revmatoidní artritidou.
  • Zinek zlepšuje imunitu, propůjčuje pokožce zdravý vzhled a má blahodárné účinky na oční rohovku.
  • Draslík povzbuzuje činnost srdce a udržuje v našem těle rovnovážný stav tekutin.
  • Hořčík je výborný proti křečím.
  • Selen je silným antioxidantem, které je stejně jako chlorofyl důležitý pro správnou činnost štítné žlázy.

 

Klíčky jsou skvělým, dobře dostupným a zároveň i levným zdrojem spousty cenných látek. Zvláště po zimě klíčky naše tělo ocení a ještě nám za ně poděkuje. Klíčky je možné jíst jen tak samotné jako chutnou (a často křupavou) svačinku. Hodí se ale také do různých salátů nebo jako ozdoba těstovinových a rýžových jídel. Pravidelně se přidávají například do vietnamského bumbo nambo.

.

Exotické mango

Mango je plné důležitých látek, které naše tělo po zimě potřebuje. Navíc je velmi dobré, jeho chuť je nezaměnitelná. Vychutnejte si občas jedno zralé voňavé mango – nebudete litovat.

 

Mangovník je vysoký až dvacetimetrový strom. Jeho plody dorůstají do velikosti 300 g. Největší plody dosahují váhy až 2 kilogramy. Jsou oválné, mírně protáhlé a mají různé barvy (žlutou, oranžovou, červenou až zelenou). Dužina manga má sytě žlutou barvu, je vláknitá, šťavnatá a velmi voňavá. Chuť i vůně dužiny je zapříčiněná desítkami aromatických silic. Trochu připomíná broskev, ale jen velmi vzdáleně. Svůj původ má mango v Indii. Dnes už se ale pěstuje ve všech zemích s tropickým klimatem.

 

Účinky manga mají blahodárný vliv na zdraví i krásu. Díky jeho konzumaci posílíme celkovou imunitu a omladíme pleť a pokožku. Mango obsahuje významné antioxidanty, jako je vitamin C, A a E. Ty jsou nezbytné pro zdravý imunitní systém, zdraví buněk a ochranu před volnými radikály a degenerativními procesy. Velmi často bývá proto mango součástí čistících kúr. Vitamin A má vliv na sliznice, a pomáhá dokonce doléčit rýmu, kašel a záněty v krku. Navíc je áčko důležité pro zdravý zrak. Působí navíc preventivně proti šerosleposti. Mango dále obsahuje vitaminy skupiny B, zinek, měď, mangan, hořčík a draslík. Rozhodně je lepší dát si čerstvé mango než polykat vitaminové tablety. Máte problémy s usínáním, anebo vás trápí stres? I s tím si mango poradí. Vitamin B6 je velmi důležitý pro naše tělo. Při jeho nedostatku jsme nervózní, nesoustředění a nemůžeme dobře spát. Dokonce můžeme začít trpět i depresemi. Mango je důležité i pro zdravě vypadají pleť. Přirozenou barvu ji dodá betakaroten, mangan a měď. Vitamin B5 zlepšuje kvalitu vlasů a zabraňuje vypadávání vlasů. Díky zinku budou naše vlasy pevnější a zdravější. Mango je oblíbené i ve formě pleťové masky, které podporuje regeneraci a mladistvý vzhled pokožky. Z manga se také vyrábí různé krémy k projasnění a zjemnění pokožky.

 

Mango je opravdu lahodné ovoce perfektní chuti. Nejvíce vám bude prospěšné, pokud si ho dáte syrové a jen tak. Přesto se hodí i do ovocných salátů, různých sorbetů, zmrzlin nebo k jogurtu. V létě můžete zkusit i osvěžující drink s ledem a mangem, a to alkoholický i nealkoholický. Velmi oblíbený je i nápoj mangové lassi. Z manga se vyrábí také džemy a marmelády. Nemusíte si ho ale vychutnávat pouze na sladko. Hodí se i k masitým pokrmům nebo jako doplnění hermelínu či jiných sýrů.

Citrónová tráva – recepty

Pad thai s citrónovou trávou

Ingredience:

300 g plochých rýžových nudlí

250 g krevet

150 g osmaženého tofu

150 g fazolových klíčků

3 stroužky česneku

3 jarní cibulky

1/3 svazku pažitky

30 g arašídů

3 lžíce rostlinného oleje

3 lžičky pasty tamarind

4 lžičky rybí omáčky

3 lžíce limetkové šťávy

2 vejce

1 lžíce cukru

1/2 svazku koriandrové nati

2 červené chilli papričky

1 ks citrónové trávy

2 lístky kafírové limetky

 

Postup:

Rýžové nudle namočíme do teplé vody na 5 – 10 minut. Musí zůstat stále tvrdší, protože se budou dále ještě vařit. Vybereme je a odložíme stranou. Osmahnuté tofu nakrájíme na malé kostičky. Krevety očistíme. Arašídy opražíme na troše oleje a nasekáme na menší kousky. Jarní cibulku, pažitku a koriandr použijeme na vaření. Jednu třetinu koriandru si ale ještě odložíme na ozdobu. Citrónovou trávu na velmi jemno, stejně tak kafírové lístky limetky. I u těchto dvou ingrediencí platí, že 2/3 použijeme do vaření a 1/3 na ozdobu. Do hrnce připravíme tamarindovou omáčku, rybí omáčku a cukr a pořádně promícháme.

Do silně rozehřátého woku dáme trochu oleje a přidáme nakrájený česnek, tofu, jarní cibulku, citrónovou trávu, limetkové lístky a pražíme a mícháme. Přidáme 2 vejce a krevety. Následně přidáme 2/3 buráků a promícháme. Ke konci přidáme předvařené rýžové nudle a pořádně promícháme. Nakonec vhodíme i fazolové klíčky, pažitku a koriandr. Na talíři zdobíme pažitkou, klíčky, koriandrem a buráky.

 

Rychlá thajská polévka

Ingredience:

500 g kuřecích prsíček bez kůže a kostí

1 litr kokosového mléka z konzervy

5 kafírových lístků čerstvých nebo sušených nebo nastrouhaná limetková kůra

4 kousky suchého Galangal nebo i nastrouhaný zázvor

1 stonek citronové trávy, natlučené sekáčkem na maso a bílá část nakrájená na plátky

2 lžíce citronové šťávy

1/2 lžička hnědého cukru

2 lžíce rybí omáčky

2 lžičky na jemno posekaných thajských chili papriček

5 zelených šalotek na velmi jemno posekaných

čerstvé lístky koriandru nakrájené na proužky

 

Postup:

Kuřecí maso nakrájíme asi na 1 cm silné proužky. V hrnci smícháme kokosové mléko, kafírové lístky, galangal a citrónovou šťávu. Přivedeme vše k varu a poté přidáme maso. Nepřikryté necháme probublávat, dokud maso není měkké. Poté přidáme cukr, omáčky, chilli papričky a necháme ještě krátce povařit. Před podáváním vyjmeme galangal a sypeme lístky koriandru.

 

Citrónové kuře

Ingredience:

na omáčku

2/3 hrnku kuřecího vývaru

1 lžička sójové omáčky

1 lžička nastrouhané citronové kůry

1/4 hrnku citrónové šťávy

1 lžíce cukru

1 lžíce kukuřičné mouky

špetka pepře

na kuře

4 kuřecí prsíčka – nakrájená na proužky

1/2 hrnku na 2 cm proužky nakrájené zelené cibulky

3 ks čerstvé citrónové trávy – nakrájené na zhruba 2 cm kousky

1 a 1/2 hrnku na kolečka nakrájené mladé mrkve

trocha oleje

rýže

množství záleží na vás

 

Postup:

Rýži uvařte dle návodu na obalu. Mezitím smíchejte všechny přísady na omáčku v malé misce. Pořádně promíchejte a dejte bokem.

Na větší pánvi rozehřejte olej a na něm osmahněte kuře a zelenou cibulku. Odstavte a přemístěte obsah pánve na talíř.

Na prázdnou pánev podle potřeby přidejte o něco víc oleje a znova rozehřejte. Osmahněte krátce citrónovou trávu a mrkev. Pak na pánev vraťte kuře a cibulku a promíchejte s citrónovou trávou.

Znova promíchejte omáčku a přelijte ji přes kuře. Za stálého míchání vařte, dokud omáčka nezhoustne.

Na talíře rozdělte rýži a na ni servírujte kuřecí směs.

Hlíva ústřičná – recepty

Guláš z hlívy ústřičné

Ingredience:

600 g hlívy ústřičné

600 g cibule

6 stroužků česneku

2 lžíce sladké mleté papriky

1 rajský protlak

1 lžička mletého kmínu

1 lžíce majoránky

sádlo nebo olej

pepř

sůl

 

Postup:

V kastrolu rozpálíme sádlo nebo olej, přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a opékáme ji dozlatova. Poté přisypeme mletou papriku, promícháme a přidáme na proužky nakrájenou hlívu. Opečeme a podlijeme menším množstvím vody, přidáme protlak, utřený česnek, kmín, pepř a sůl. Přikryjeme pokličkou a necháme dusit. Necháme vydusit všechnu šťávu do chvíle, kdy se hlíva začíná přichytávat ke dnu kastrolu, promícháme a dolijeme trochu vody. Tento postup opakujeme až do okamžiku změknutí hlívy. Ve finále zasypeme majoránkou a již bez pokličky necháme odpařit přebytečnou vodu. Dochutíme solí a pepřem. Podáváme posypané slabými proužky cibule, které jsme lehce posolili a mírně promnuli v dlaních.

 

Dršťková polévka z hlívy ústřičné

Ingredience:

250 g hlívy ústřičné

2 větší cibule

2 kostky masoxu

5 stroužků česneku

Sůl

Pepř

Mletá paprika

Mouka na zahuštění

 

Postup:

Na rozehřátém oleji osmahneme do zlatova jemně nakrájenou cibulku. Přidáme na proužky nakrájenou hlívu ústřičnou. Po chvíli okořeníme paprikou a zalijeme 1, 5 litrem vody. Do polévky přidáme rovnou i masox, koření a na plátky nakrájený česnek a necháme asi dvacet minut na mírném ohni vařit. Pak rozkvedláme jednu až dvě lžíce hladké mouky ve 1/4 litru studené vody a vlijeme do vařící se polévky. 5 minut povaříme a můžeme podávat.

 

Smaženice s hlívou ústřičnou

Ingredience:

500 g mraženého špenátu

500 g hlívy ústřičné

1 červená paprika

1 žlutá paprika

3 cibule

2 stroužky česneku

1/2 svazku petrželky

4 lžíce olivového oleje

1/4 lžičky sladké papriky

špetka kayenského pepře

černý pepř

sůl

 

Postup:

Mražený špenát necháme rozmrazit. Papriku očistíme a omyjeme, cibuli oloupeme. Obojí pokrájíme na kostičky. Houby očistíme a nakrájíme na tenké plátky. Česnek prolisujeme a omytou petrželku jemně posekáme. Pokrájenou cibuli a papriku opékáme na 2 lžících rozehřátého oleje asi 5 minut. Přidáme česnek, papriku, kayenský pepř, osolíme, opepříme a trochu osmahneme. Po chvíli vložíme špenát. Přikryté dusíme na mírném ohni asi 10 minut. Na druhé pánvi pečeme na oleji houby, dokud se neodpaří tekutina. Poté do nich vmícháme zeleninu, podle potřeby přisolíme a podáváme sypané petrželkou.

 

Palačinky s hlívou ústřičnou

Ingredience:

300 g hlívy ústřičné

1 lžička petrželky

2 lžíce másla

1 lžíce hladké mouky

1/2 šálku mléka

80 g strouhaného ementálu

 

Postup:

Upečeme slané palačinky a uchováme v teple. Hlívu omyjeme, nožičky nadrobno nasekáme, podusíme na másle na mírném ohni asi 10 minut, pak přidáme na plátky rozkrájené hlavičky a společně dusíme doměkka. Zasypeme moukou, přidáme petrželku, zalijeme teplým mlékem a přidáme polovinu nastrouhaného sýra. Na každou palačinku dáme trochu této náplně, zavineme je a naskládáme na ohnivzdornou misku vymazanou máslem.

 

Posypeme zbylým nastrouhaným sýrem, pokropíme rozpuštěným máslem a dáme dozlatova zapéci do horké trouby.

 

Feferonky a jejich vliv na zdraví

Feferonky jsou výborným ochucovadlem a dokáží dodat jídlu specifickou pálivou chuť. Oblíbené jsou v mnoha zemích a své zastánce mají u nás. Chilli papričky obsahují kapsaicin, který určují palčivost papričky a navíc mají spoustu léčebných účinků. Výzkumy prokázaly, že papričky působí protinádorovými účinky.

 

Kromě kapsaicinu obsahují feferonky i vitamin C, A a vitaminy skupiny B. Díky tomu působí preventivně proti chřipce a nachlazení. Vitamin A je důležité také pro zdraví kůže a očí. Kapsaicin zahřívá tělo, povzbuzuje metabolismus a pomáhá dokonce redukovat tuk. Některé salóny krásy nabízí i zábaly s chilli, které odstraňují celulitidu a mají hubnoucí účinky. Díky pravidelné konzumaci feferonek budete odolnější vůči střevním bakteriím, které vyvolávají průjem. Feferonky zkrátka umí účinkovat na rýmu, nervozitu i střevní problémy. Zvládnout zkrátka téměř všechno. Látky obsažené v chilli papričce vyvolávají změny na střevní sliznici a následně ji dělají odolnější vůči bakteriím. Feferonky podporují také chuť k jídlu a navíc působí jako přírodní afrodiziakum. Zajímavé je, že kapsaicin může pomoci i těm, kteří bojují s chronickou dlouhodobou rýmou. Kapsaicin bývá součástí mnoha mastí a gelů.

 

Feferonky se nejvíce pěstují v tropických oblastech a to zejména v Indii, Číně, Japonsku, Vietnamu, Africe, jižní a střední Americe (zvláště v Mexiku) a také na Balkáně. Skvělé je, že feferonky můžeme pěstovat i v našich klimatických podmínkách, jen musíme dodržet určitý postup. Nejčastěji se feferonkám daří na okenních parapetech, ale i ve skleníkách.

 

Jak vypěstovat feferonky:

  • V únoru zasaďte semínka do misky se substrátem
  • Substrát pravidelně roste a nikdy ho nenechte vyschnout
  • Jakmile se objeví 2 pravé lístky, přepíchejte je do kelímku se zeminou a opět jemně zalévejte
  • Kelímek nechávejte na čerstvém vzduchu a udržujte v teple (feferonky jsou opravdu hodně citlivé na chlad)
  • Při celoročním pěstování v bytě budete muset feferonky opylovat štětečkem

Avokádo plné vitaminů

Spolu s olivami je avokádo ovocem nejbohatším na tuky. Kyselina olejová je v avokádu, stejně jako v olivovém oleji, nejvíce zastoupená mastná kyselina. Fosfolipidy jsou tuky, které ve své molekule obsahují fosfor a plní velmi důležité funkce v nervové soustavě. Volné mastné kyseliny, kterých je v avokádu jen velmi malé množství, dávají ovoci typické aroma.

 

Z výše uvedených údajů vyplývá, že avokádo obsahuje tuky vysoké biologické hodnoty, které jsou převážně nenasycené a stejně jako v případě ostatních rostlinných potravin neobsahují cholesterol. Avokádo je též mimořádně bohaté na proteiny a obsahuje všechny esenciální aminokyseliny.

 

Jelikož čerstvé avokádo obsahuje 2 mg na 100 g ekvivalentu alfa-tokoferolu, je nejbohatším druhem ovoce na obsah vitaminu E. Po této stránce se mu nevyrovná žádný ze živočišných produktů. Z rostlinných potravin mají větší obsah vitaminu E jen olejnaté ořechy, pšeničné klíčky a olivy. Tento důležitý vitamin nejenže podporuje reprodukční soustavu, ale jako antioxidant chrání i před rakovinou a stárnutím buněk.

 

Avokádo a banány jsou nejbohatší na obsah vitaminu B6. Avokádo má z celé ovocné říše nejvyšší obsah železa. Je to jeden z nejvýživnějších druhů ovoce, jaké existují. Výjimečné vlastnosti, lahodná chuť a všestranné kuchyňské využití vysvětlují jeho důležitou úlohu ve stravě předkolumbovských obyvatel Ameriky, kteří ho používali namísto masa. Avokádo je i velmi bohaté na vlákninu (5 %). Pro svoji nutriční hodnotu a terapeutické vlastnosti patří k nejvíce ceněným druhům ovoce.

 

Kaki – recepty

Kaki patří mezi tropické ovoce, které se v našich obchodech objevuje už několik let. Bohužel dlouho trvalo než si kaki našlo mezi námi oblibu. Bylo to hlavně tím, že jsme nevěděli, jak kaki správně konzumovat a raději jsme sáhli po banánu nebo jablku. Je to ale veliká škoda, protože kaki je skvělým doplňkem jídelníčku.

 

Kaki obsahuje velké množství vitaminu A, vitaminu C, vlákniny a minerálních látek. Kromě vody obsahuje také množství sacharidů a antioxidantů. Antioxidanty v našem těle působí jako prevence proti rakovině. V čínské medicíně se toto ovoce používá už po staletí, a to nejen samotný plod, ale také listy. Při výběru kaki v obchodě buďte opatrní. Plod musí být zralý, sytě oranžový a nejlépe i lehce načervenalý. Na dotyk by měl být měkký, nikoliv tvrdý jako kámen. Pokud si přeci jen koupíte nezralé kaki, nechte to na teplejším místě dozrát.

 

Hrníčkový koláč s kaki

Suroviny:

2 ks zralého kaki

1 hrnek mléka

2 lžíce oleje

3 hrnky polohrubé mouky

2 lžičky sody

2 hrnky nasekaných vlašských ořechů

1 hrnek sušených rozinek

1 hrnek cukru krystal

2 lžičky skořice

2 lžičky vanilkového cukru

1/4 lžičky mletého hřebíčku

špetka soli

trocha másla na vymazaní formy

 

Postup:

Nejprve si předehřejte troubu na 160 °C a připravte si formu, kterou vymažte a vysypte moukou. Zralá kaki rozkrojte napůl, vyberte lžící dužinu a tu pak rozmixujte. Poté ji smíchejte v misce s mlékem a olejem. V druhé misce smíchejte mouku, sodu a ostatní ingredience.

Nakonec vše promíchejte dohromady a vlijte do formy. Pečeme hodinu až hodinu a půl.

 

Kaki krém

Suroviny:

4 Kaki

1 zakysaná smetana

6 lžic třtinového cukru

1 pomeranč (nastrouhaná kůra i šťáva)

 

Postup:

Kaki ostrým nožem oloupeme a nakrájíme na menší kostičky. Ostatní přísady rozmixujeme, přidáme kostičky kaki a uložíme do chladu.

 

Kaki zmrzlina

Suroviny:

200 g kaki

200 g zakysané smetany

250 g bílého jogurtu

100 ml kokosového mléka

½ vanilkového lusku

Cukr

sůl

 

Postup:

Kaki nakrájíme na malé kostičky, vložíme do hrnce, zalijeme trochou vody a necháme 10 minut podusit do změknutí. Do mísy, ve které chceme zmrzlinu uchovávat, dáme jogurt, smetanu, vanilkový lusk a špetku soli. Měkké kaki slijeme, přidáme cukr a 100 ml kokosového mléka a v mixéru rozmixujeme do hladka. Směs přidáme ke smetaně a jogurtu, pořádně promícháme a dáme zmrazit. Během mražení je dobré zmrzlinu občas promíchat, aby se netvořily hrudky.

 

 

Červená řepa jako léčivka

Červená řepa má svůj původ ve Středomoří, ale dnes se nejvíce pěstuje ve východní Evropě a v USA. Dříve se s ní zacházelo jako s léčivou bylinou. Pozitivní účinky na zdraví má však stále a tak bychom se jí rozhodně neměli vyhýbat. Řepa je dobrá syrová, pečená, dušená i vařená. Záleží na každém, jaký recept si oblíbí.

 

Červená řepa se konzumuje už od dob starověku. Tehdy se ale nejedli bulvy, pouze nadzemní část – mladé listy. Ty se jí i dnes, jsou dobré například v salátech nebo polévkách. V listech se nachází poměrně dost vitaminu C, betakarotenu, vápníku a železa. Řepa má velmi pozitivní účinky na zpomalení stárnutí, ne nadarmo se jí říká elixír mládí. Možná vás překvapí, že je řepa nejsladší zeleninou (obsahuje až 8 % přírodního cukru). Proto by to s konzumací červené řepy neměli přehánět diabetici. A kvůli kyseliny šťavelové by měli být na pozoru všichni ti, kteří trpí močovými kameny. Pokud nejste diabetik ani nemáte problémy s močovými kameny, naopak se do řepy s chutí pusťte. Obsahuje plno vitaminů a minerálů, které jsou pro naše zdraví nenahraditelné. Řepa pomůže snížit krevní tlak, cholesterol, upravit srdeční puls a uklidnit nervový systém. Díky křemíku si můžete pomoci ke zdravým nehtům, vlasům a pleti. V řepě se nachází také hořčík, vápník, železo a zinek. Nesmíme zapomenout také na kyselinu listovou, která je důležitá hlavně pro těhotné, aby se správně vyvíjel plod. Z vitaminů obsahuje červená řepa vitamin C, B1, B2, B6 a E. Díky obsahu antokyanů působí řepa proti vzniku některých druhů rakoviny. Kromě toho také antokyany podporují činnost jater a žlučníků a působí proti kornatění tepen. Pokud si budete červenou řepu dopřávat pravidelně, celkově zvýšíte svou imunitu a budete mít více síly na boj s nemocemi.

 

Červená řepa je moc dobrá syrová, a to například ve formě různých šťáv nebo smoothie. Dávejte si ale pozor – neměli byste najednou vypít více než 100 ml čisté šťávy. Na některé citlivé jedince může působit šokově. Poznáte to tak, že se vám udělá nevolno, dostaví se křeče v břiše, případně i průjem a zvracení. Velmi dobré je řepu upéct, naložit, vařit v páře nebo ve vodě. Chutná skvěle v kombinaci s mrkví, jablkem nebo citrónem.

 

Zdravý lilek

Lilek patří mezi velmi hodnotné plody, a to jak svou chutí, tak i svým složením. Svůj původ má lilek v Indii, ale u nás úspěšně zdomácněl. Pěstuje se běžně dokonce i na našich zahrádkách.

 

Lilek je perfektní potravinou v případě, že se snažíte zhubnout. Obsahuje totiž hodně vody a vlákniny a připravit lze na stovky způsobů. Díky tomu se ho nikdy nepřejíte a vždy si na něm budete pochutnávat. 100 g lilku obsahuje pouze 35 kcal a až 90 % vody. Lilek je výborným zdrojem draslíku, železa, zinku, hořčíku a manganu. Nezanedbatelný je i podíl kyseliny listové, která podporuje v těle tvorbu hormonů a je nezbytná pro zdravý vývoj dítěte v těle matky. V arabských zemích je lilek dokonce považován za afrodiziakum.

 

Lilek bychom rozhodně neměli konzumovat syrový, protože obsahuje toxický solanin, stejně jako brambory. Ten zmizí až při tepelné úpravě. Můžeme ho tedy vařit, dusit, smažit, grilovat nebo třeba zapékat. Má perfektní typickou chuť, která se skvěle doplňuje jak s masem, tak s ostatními druhy zeleniny. Před jakoukoliv tepelnou úpravou se doporučuje lilek nejprve nakrájet na plátky, osolit a nechat tzv. vypotit. Přebytečnou vodu pak stačí setřít ubrouskem. Kromě přebytečné vody se tak zbavíte i nahořklé chuti. Lilek není nutné loupat, protože právě pod slupkou obsahuje cenné látky. Pokud jadérka uvnitř nejsou příliš velká a tvrdá, nemusíme se jich zbavovat. Lilek nám vydrží v lednici maximálně jeden týden, doporučuje se ho tedy co nejdříve zpracovat.

 

Málokdo ví, že I když se v realitě lilek řadí i v obchodech mezi zeleninu, ve skutečnosti patří mezi ovoce. Lilek obsahuje vitamin C, vitamin A a vitaminy skupiny B. Díky tomu všemu dokáže vyčistit játra a celkově očistit organismus od toxických látek. Konzumace lilku se doporučuje také jako skvělý lék na srdce a jako preventivní opatření proti vzniku rakoviny. Tuto zeleninu je dobré si dopřávat v případě, že máte problémy s močovým měchýřem nebo ledvinami. Dokáže totiž postupně rozbít ledvinové kameny a díky močopudným účinkům ledviny pročistí. Jíst by se lilek měl i při problémech s pamětí. Příznivě totiž ovlivňuje mozkové buňky a zlepšuje kondici. Lilek podle posledních výzkumů působí jako účinná prevence proti onkologickým onemocněním. Také upravuje hladinu krevního tlaku a odstraňuje zácpu. Je skvělý i při svalové horečce a k posílení svalové hmoty. V létě zase působí hydratačně a to zevnitř i zvenku.